Návštěvy TOP 16: Motto softbalového trenéra Petra Němečka: „Zvednout děti z gauče a od počítačů.“

Petr Němeček vede děti ke sportu již dvacet let. V SC Pigs Trhové Sviny nehledí na tělesné predispozice dětí, ale snaží se všem bez rozdílu vštěpovat lásku k softbalu a pohybu jako takovému. K dětem přistupuje jako kamarád, děti k němu vzhlíží a mají ho rády. Navíc s celým týmem staví nové hřiště jen pro ně a proto je dnes zaslouženě mezi Top 16 trenéry mládeže v anketě Díky, trenére.

Před 26 lety se poprvé seznámil se softbalem. Petra k němu přivedl jeho kamarád a kolega, který v Praze studoval přírodní vědy, kde softbal sám hrál. Společně začali hrát regionální soutěž v Jihočeském kraji a po pár letech zaznamenali výrazný úspěch. „Jako černý kůň jsme přijeli do Prahy na mistrovství republiky, kde jsme jako první Jihočeský tým obsadili 3. místo.“ Slibnou hráčskou kariéru však zastavilo zranění a následně rodičovské povinnosti, které však současně stojí za další etapou v Petrově životě.

Jednoho dne potkal spolužáka své dcery odcházejícího ze softbalového náboru. „Brečel, že ho nevzali. Řekli mu, že je tlustej a nemotornej.“ Petr chlapce utěšil a na nábor dorazil osobně. „Řekl jsem jim, že to snad není důvod k jeho nepřijetí. Na to mi odpověděli, že když jsem tak chytrý, ať si to zkusím dělat sám. Tak sem to udělal.“ vzpomíná na první impulz, který ho přivedl k trenéřině. K dnešnímu dni vede v SC Pigs Trhové Sviny přes 90 svěřenců od čtyřletých po sedmnáctileté. A ujišťuje: „Trénuji děti bez ohledu na to, zda jsou malé, tlusté, šikovní či ne.“

Dobrý trénink je dle Petra takový, který děti hlavně baví. „Věčný drillování je nutnost, ale je potřeba do toho zapojit i nějaký dětský hry a provázat to.“ Během her se snaží být kreativní a hledat neortodoxní prostředky zpestřování tréninku. „Třeba teďka máme nově ragbyový míč a s ním blbneme. Dá se s ním vymýšlet spoustu věcí.“ Se svými svěřenci soutěží, protože základem je blízký vzájemný vztah. „Hlavně trénuji děti a tak se snažím jim být kamarádem, se kterým se dá dělat i legrace.“

Petrova motivace trénovat děti je prostá. „Jsem člověk, který má všeobecně rád děti.“ Dodávají mu okamžitou zpětnou vazbu, která jej naplňuje. „Děti jsou nejvděčnější kategorie, která se dá trénovat. Vidíte šťastný oči, když se něco povede a naopak když vidíte ty nešťastný, tak je z toho chcete dostat.“ Dětem se snaží poskytnout co nejlepší zázemí pro růst, na což ale není jednoduché sehnat prostředky. „Ve městě nenacházíme žádnou podporu a všechno si budujeme vlastnoručně, svépomocí, ať jsou to pálkařský boxy nebo bouda na materiál. Všechno si stavíme ve volných chvílích a víceméně za podpory rodičů.

Petr softbalu věnuje veškerý svůj volný čas. „Pro děti je sám velkou motivací a má jim hodně co předat.“ uvádí jeden z jeho nominantů. A protože dává stejnou šanci všem, co se alepsoň trochu snaží, tak mu svěřenci vzkazují: Díky, trenére!

mh

sdílet | Zpět