Ostravák, který chce trénovat „po španělsku“

Třikrát se stal Robin Foniok (20 let) z Ostravy mistrem republiky a dělal si iluze, že si jednou zahraje nejvyšší českou basketbalovou ligu za dospělé. Sen o tom se rozplynul brzy, v šestnácti. Slibnou kariéru šikovného rozehrávače v době, kdy studoval sportovní gymnázium, zhatily zdravotní problémy. Kvůli bolestem zad musel se závodním basketbalem skončit. Když si jde občas zahrát rekreačně a pod koši to přežene, záda ho zase začnou zlobit. A protože si bez basketu nedovede představit život, je moc rád, že se před čtyřmi roky nechal přemluvit, aby pomohl s tréninkem desetiletých kluků.

„Tři čtvrtě roku jsem se belhal na rehabilitace a došlo mi, že s hraním je konec. O to víc jsem se zažral do trénování. Hned mě chytlo a za půl roku jsem družstvo už vedl sám,“ vzpomíná Foniok, student vyšší právnicko­ekonomické školy. „Bažant“ mezi trenéry vybranými do třicítky v soutěži Díky, trenére, která se snaží ocenit lidi, kteří vedou děti ke sportu.Jako šestnáctiletý vedl desetileté hráče. Respektovala takto mladého trenéra kabina již od začátku?

„Můžu říci, že ano. Jako asistent jsem si nastavil s nimi pravidla, hráči mě poslouchali,“ dodal Foniok, který pořád dumal, jak udržet pozornost kluků při tréninku a učit je jinak než příkazy, věčným poučováním nebo dokonce řevem. A měl kliku, protože jedno léto se na deset dní dostal do Španělska a mohl se podívat, jak to chodí v klubu CAI Zaragoza. Vyrazil společně s kolegou Rostislavem Měchem. Dny tam strávenému otevřely oči. Chodil na tréninky všech kategorií, od dospělých k žáčkům. „Nejvíce se mi tam líbil přístup k tréninkovém procesu. Snaží se hlavně povzbuzovat, aby se dítě nebálo zkoušet různé věci. Vedou je k samostatnému myšlení, k improvizaci. Tým nesmí být složený ze samých cvičených svázaných oveček,“ vypráví Foniok, kterého zaujalo, jak ve Španělsku řeší detaily při driblinku, ve hře oběma rukama a všelijak povzbuzují jejich kreativitu.

Příklad? Kluk zkusil nějakou, kdovíkde odkoukanou fintu a ztratil míč. Žádný hvizd píšťalky, žádný křik. Trenér zastavil hru až za čas, zavolal si kluka a místo toho, aby mu vynadal, několikrát si tu fintu nechal ukázat. „Když mu konečně vyšla, pohladil ho po hlavě a zatleskal mu. Přece jste tu proto, abyste si hráli, jasně mu naznačil,“ popisuje Foniok.
Bylo toho víc, co začínajícího trenéra udivilo. Při jednom zápase si všiml, že nefunguje světelná tabule a vlastně nikdo neví, jaký je stav. A to nehrály malé děti, ale sedmnáctiletí skvěle technicky vybavení a sebevědomí borci.

O výsledek jaksi nešlo, přesto to byla bitva s nesmírným nasazením. Foniok tento přístup zkusil přenést do domácích podmínek. Organizoval turnaj pro děti a najednou vypnul výsledkovou tabuli. „Byl z toho poprask. Rodiče se mohli zbláznit, trenéři začali za mnou chodit a ptát se, proč se body nezapočítávají,“ vzpomíná mladý trenér, který by občas výsledky u dětí zrušil, nebo na ně hrál co nejméně. „Mám na to stejný pohled jako ve Španělsku – děti se musejí hrou především bavit a ne se neustále stresovat.“
I proto se snaží vymýšlet různé hry, k tréninku přistoupit kreativně. Například tím, že zavedl jakési basketbalové ragby.

„Nutím je tím, aby chodili do osobních soubojů a nevyhýbali se jim. Bod pro svůj tým získají, když trefí desku. Někdy jim dám místo ragbyového míče medicinbal, aby trochu zábavnou formou posilovali,“ popisuje trenér a dodává, že toto cvičení prezentoval i v Zaragoze. „Měli jsme s místními svěřenci vymyslet tréninkovou jednotku, na kterou se přišli podívat všichni místní trenéři, včetně kouče áčka Josého Luise Abóse. Pomáhal mi s tím kolega Rosťa. Ragby všechny nadchlo a dokonce ho zařadil také A­tým dospělých. Trenérovi se nápad líbil. Z toho jsem byl nadšený.“

Snem mladého trenéra je vést reprezentační výběr. Už se k tomu i přihlásil, ale vedení mu oznámilo, že je ještě na to opravdu moc mladý. A tak nyní bude sbírat zkušenosti v týmu NH Ostrava, kde se stane hlavním trenérem čtrnáctiletých kluků. Rozhodl se, že bude aspoň trochu, jak to podmínky dovolí, trénovat „po španělsku“. Malinko stejně, jak to dělají v zemi skvělých klubů, Barcelony a Madridu. A s týmem vyjede na zahraniční turnaje, například do Srbska.

sdílet | Zpět